Slaměnka

Lenka Neradová

1:Už tolik vody Guplynulo, cos' mi pAoslal růžovou slHmaměnku,
poslals', pGoslals' pAo Martinovi na bílým kHmoni,
osudný Gomyl potkal nás dvAa na tomhle svHmětě šedivémG,
teď nenávist kHme mně všude tě stAíhá, všude tě hGoní.
R:Jen oko plHmáče pořád dAál,
jablka slGadká letos bAudou,
vyhlídka nHmad městem zarůstá vAousem
a vlci rvGou, rvAou mé srdce, rvHmou.
2:Stačí jeden pohled letmý jen a srdce puká jako tenkrát
jak bunda z kůže z druhé ruky, z ruky dřevěné,
ten hadr nepřežil naši lásku, to srdce buší však jak tenkrát,
pozdě už utéct, jen zmatek v očích prozradí neměnné.
R:Jen duch kostela vzpomínky budí,
struny kytar do očí slzy hrnou,
vyhlídka nad městem zarůstá vousem
a vlci rvou, rvou mé srdce, rvou.
3:Rozkvetlý kaktus ve sklence vína utopí žal můj nekonečný,
přívěsek s citátem biblickým: oko za oko jen,
na všechno pozdě je, na lásku též, teď už si neutečem,
už padá nebe, náš pán se zlobí, už puká zem.
R:Naposled zavane zdejší vítr,
možná, že svitne slunce nad hlavou,
vyhlídka nad městem sežehlá ohněm,
i naše srdce nicotná teď plameny rvou ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:39.435+00:00
Výsledky hledání: